Michael Sido

Narodil se ve stejném roce jako Tomáš Rosický, Ronaldino či Christina Aquilera a ve kterém byl zavražděn John Lennon, zemřel Jan Werich, byla prodloužena linka C pražského metra v úseku Kačerov – Háje a Zimbabwe získalo nezávislost. Žádná z těchto událostí na něj však nijak zásadně nedolehla a tak rostl a sílil, až z malého rošťáka vyrostl sympatický mladý muž.

Už na základní škole navštěvoval kroužek fotografování, kde se naučil nejen fotografovat tím „správným okem,“ ale i fotografie zpracovávat ve vlastní temné komoře, která v té době vystřídala na nějaký čas rodinnou koupelnu. V té době také dostal svůj první fotoaparát – ruský Zenit (s koženou brašnou a vestavěným expozimetrem).

Vystudoval Střední průmyslovou školu sdělovací techniky v Praze, která sice s fotografováním neměla nic společného, ale otevřela Michaelovi další obzory. Při studiích stále fotil, exponoval, vyvolával, ustaloval, tónoval, až z toho oči přecházely.

Na vysoké škole v Ústí nad Labem a následně Pardubicích založil se dvěma kamarády Negativistickou galerii, která se zaměřovala převážně na černobílou fotografii. Společně uspořádali tři úspěšné amatérské výstavy, v Ústí nad Labem a Praze.

Po skončení studií pracoval v regionálních redakcích celostátních deníků, byl autorem několika webových prezentací subjektů státní správy a také se podílel na přípravě a realizaci marketingových studií územně-správních celků, zaměřených na podporu rozvoje nových komunikačních a informačních technologií. 

Následně nastoupil do společnosti T-Mobile Czech Republic, ve které v současné době pracuje jako senior manažer interní komunikace.

Již nějakou dobu fotí Canonem Mark 2 a objektivy 24-105 mm IS a 70-200 mm F/2,8 L